Projekt VO „Příroda barevná a mytická“

 Projekt: „ Příroda barevná a mytická“ je rozdělen do tří výtvarných řad. Navzájem se ovlivňují. Směřujeme v něm

od vnějšího pohledu směrem dovnitř, do dávných a mystických spojení člověka s přírodou.

Nejprve postupujeme od abstrakce k jednotlivostem. Výtvarná řada: „Krajina blízká a vzdálená“ začíná abstraktní krajinou. Zvolená metoda enkaustiky podtrhává její snový pocit. Druhý krok je malba krajiny kopců s barevnými odrazy. Pak se dostáváme k monumentu v krajině – stromu. Chápeme jeho důležitost. V několika krocích mapujeme růst stromu, pak jeho kořeny, a co v nich může být ukryté. Tvoříme v malbě a keramice ( reliéfy, misky, vázy). Zachycujeme strom jako spojnici mezi nebem, zemí a vodou. Vzniká také bytost stromu – rostoucí i nehybná- stromová víla. Další část věnujeme detailům a plodům stromů a keřů. Tvoříme zahrádky z přírodnin inspirované japonskou mechovou zahradou.

Ve výtvarné řadě: „Zvíře tam, kam patří“ pozorujeme zvířata a hmyz v jejich přirozeném prostředí. V prvním kroku zachycujeme šelmy ukryté a číhající na kořist, pak v keramickém reliéfu modelujeme barevné papoušky uprostřed džungle. Následuje grafika – papírořezy – želvy v moří, ještěrky skryté v trávě. Pokračujeme linorytem. Dostáváme se k zvětšeninám hmyzu – jejich světu.

 

V poslední výtvarné řadě: „ Mýty a elementy“ se snažíme vnímat přírodu tak, jak ji vnímali naši předci. Rozvíjíme myšlenku její magie jako podstaty mýtů a pohádek. Nejprve zachycujeme bytosti draků – jak se líhnou dráčata a keramická figura draka. Naši předci byli silně ovlivněni živly/elementy v přírodě. Mohly lidem dávat i brát. Často určovali smrt a život (oheň teplo – ničení…). V dalším kroku nás inspiruje bytost keltského boha lesa (Cernunnos). Vládce bouře má svůj původ v postavě boha války a bouře Taranise. Zobrazujeme postavy druidů- čarodějů. Inspirujeme se keltskou keramikou při tvorbě misek a váz. Vše spojuje poslední téma – pohled na sebe jako součást mýtů a přírody. Jakou bytostí bych byl.

Výsledkem celého projektu by mělo být pochopení sebe jako součást přírody. Více než konkrétní obrázky si mají děti odnést sepětí sebe sama s přírodou. Vážit si jí a procítit ji, najít se v pohanském vnímání. Pochopit, že jsme její součástí. Ne, že ji ovládáme a využíváme. Díky tomu, že děti , které navštěvují ZUŠ Holýšov bydlí v malém městě a okolních vesnicích, neztratily ještě pouto s přírodou. Snažím se ho rozvíjet a podporovat.

 

Mgr. Daniela Strojná